Co dělat s volným časem, když vypnete obrazovky

První večer bez telefonu bývá nepříjemný. Člověk zjistí, že nemá co dělat, i když má celý byt plný knih, nástrojů a nedodělaných věcí. Není to nedostatek možností, ale odvyknutí od činností, které nemají okamžitou odezvu.

Proč je ticho zpočátku nepohodlné

Obrazovka dodává podněty v pravidelných intervalech a mozek si na tenhle rytmus zvykne. Když podněty vypadnou, objeví se neklid, který se dá snadno vyložit jako nuda nebo jako pocit, že se marní čas.

Tenhle stav obvykle po několika dnech odezní. Zajímavější je, co po něm přijde: myšlenky, které se během dne neměly kdy dostat ke slovu, a nápady, které vznikají právě v nezaplněném čase.

Činnosti, které skutečně odpočinou

Nejlépe fungují ty, které mají viditelný výsledek a vyžadují ruce: vaření, práce na zahradě, opravy, ruční práce, kreslení. Zaměstnávají pozornost natolik, že se hlava přepne, a přitom po nich zůstane něco hmatatelného.

Druhou skupinou jsou činnosti venku. I procházka bez cíle mění stav víc než totéž strávené v bytě, protože přidává pohyb, světlo a měnící se prostředí. Souvislosti popisuje text o tom, jak si snížit bariéru k pohybu.

Třetí jsou setkání s lidmi, jejichž hodnota bývá podceněná právě proto, že vyžadují domluvu předem. Večer strávený s někým dalším se přitom od večera u obrazovky liší nejvíc ze všech variant.

Rozdíl mezi odpočinkem a rozptýlením

Sledování seriálu není samo o sobě špatné a po náročném dni má své místo. Odlišuje se ale od činností, po kterých člověk cítí, že něco získal. Vodítkem je pocit po skončení: rozptýlení zanechává prázdno, odpočinek naplnění.

Praktickým testem je otázka, jestli si člověk činnost vybral, nebo se do ní propadl. Rozhodnutí pustit si film je jiné než hodina posouvání příspěvků, která začala kontrolou jedné zprávy.

Jak si to zařídit

Prázdný večer bez plánu se obvykle zaplní obrazovkou automaticky. Pomáhá mít připravenou jednu konkrétní věc: rozečtenou knihu na stole, materiál na práci, domluvenou procházku. Rozhodnutí padá dřív, než přijde únava.

Fungují i pevné body v týdnu, tedy jeden večer vyhrazený činnosti bez obrazovky. Jak z toho udělat trvalý zvyk, popisuje text o tom, jak si vytvořit návyk, který vydrží.

Návrat k činnostem, které člověk kdysi dělal, bývá snazší než hledání nových. Nástroj, hudební nástroj, kolo nebo rozečtená kniha už doma obvykle jsou a chybí jen rozhodnutí je vytáhnout. Nové koníčky vyžadují nákup a plánování, což samo o sobě odkládá začátek.

Vyplatí se počítat s tím, že první hodina nebude příjemná. Dovednost, kterou člověk roky nedělal, je zpočátku horší, než si pamatuje, a srovnání s minulostí odrazuje. Přes tuhle fázi se dostane obvykle během tří nebo čtyř pokusů.

Nuda má svou funkci

Období bez podnětů je stav, ve kterém vzniká plánování, přemýšlení o vlastní situaci a nápady. Kdo každou volnou minutu vyplní obsahem, tenhle prostor nemá. Neznamená to sedět a zírat do zdi, ale nepovažovat každou chvíli ticha za problém k vyřešení.

Zkuste tenhle týden jeden večer bez obrazovky s jedinou připravenou činností a nechte si přitom telefon v jiné místnosti. Nezáleží na tom, co si vyberete. Záleží na tom, že to bude rozhodnuté dřív, než večer začne. Pravidla pro širší omezení popisuje text o tom, jak si nastavit digitální detox o víkendu.

Zdroje

• Duševní zdraví a stres, Národní ústav duševního zdraví
• Guidelines on physical activity and sedentary behaviour, Světová zdravotnická organizace
• Zdravý spánek, Státní zdravotní ústav
• Social connection: WHO commission report, Světová zdravotnická organizace