Vaření dopředu ušetří čas i peníze během týdne

Uvařit v neděli pět stejných obědů zvládne každý. Sníst je s chutí ve čtvrtek už je horší, protože ne každé jídlo snese tři dny v lednici a některá se rozpadnou už druhý den.

Co vydrží a co ne

Nejlépe snášejí chlazení luštěninová jídla, dušené maso, guláše, polévky, pečená zelenina a obiloviny. Chuť se u nich během prvního dne často ještě zlepší. Naopak smažené pokrmy ztrácejí strukturu, listové saláty vadnou a rybí maso má krátkou životnost i v chladu.

Těstoviny je lepší uvařit zvlášť a smíchat s omáčkou až před jídlem, jinak nasáknou a rozvaří se. Rýže se dobře skladuje, pokud se rychle zchladí a uloží do lednice do dvou hodin od uvaření.

Bezpečnost při skladování

Hotové jídlo se má zchladit rychle a uložit do chladničky s teplotou do pěti stupňů. Rozdělení do menších nádob zchlazení urychlí, protože velký hrnec zůstává v nebezpečném teplotním pásmu i několik hodin. Ohřívá se vždy důkladně a jen jednou.

Bezpečná doba skladování se u většiny hotových pokrmů pohybuje kolem tří dnů. Co se má sníst později, patří do mrazáku, kde vydrží týdny až měsíce podle druhu. Označení datem se vyplatí i doma, protože paměť po třech dnech selhává spolehlivě.

Částečná příprava místo hotových jídel

Kdo nesnese opakování, může připravit jen součásti. Uvařená rýče nebo pohanka, upečená kořenová zelenina, nakrájená cibule a mrkev, uvařené luštěniny nebo dresink v zavařovací sklenici zkrátí večerní vaření na pár minut a přitom zůstává volnost, co z toho vznikne.

Tenhle přístup se hodí i pro domácnosti, kde má každý jiné chutě. Základ je společný, dochucení individuální.

Chuť se dá zachránit i u jídla, které se jí třetí den. Pomáhá dovařit až na místě to, co rychle ztrácí strukturu: zeleninu přidat na poslední chvíli, bylinky až před podáváním, sýr nastrouhat čerstvý. Základ omáčky nebo dušeného masa přitom zůstane připravený z neděle.

Osvědčuje se také dochucovat každou porci jinak. Ze stejného základu z čočky vznikne jeden den polévka s kouskem citronu, druhý den salát s olivovým olejem a třetí den náplň do placky. Opakování jídla tak není znát a nemusí se vařit znovu.

Mrazák jako druhá lednice

Do mrazáku patří porcovaná polévka, omáčky, chleba, uvařené luštěniny i pečené maso. Zmrazit se dá i těsto nebo nakrájená bylinka v troše oleje. Nefungují dobře smetanové omáčky, které se po rozmrazení mohou srazit, a syrová zelenina s vysokým obsahem vody.

Vyplatí se mrazit v porcích na jedno jídlo. Velký blok se rozmrazuje dlouho a jakmile se rozmrazí celý, nelze ho zase zmrazit.

Kolik času to zabere

Realistický odhad pro přípravu na tři dny je zhruba devadesát minut včetně úklidu, pokud se vaří dvě jídla současně a využívá se trouba i sporák naráz. Zkrátit to jde tím, že se peče na jednom plechu a k tomu se vaří jeden hrnec.

Úspora peněz vychází hlavně z toho, že se nekupují hotová jídla a méně se vyhazuje. Kdo si zároveň sestaví jídelníček na celý týden, obvykle sníží i počet neplánovaných nákupů, které tvoří překvapivě velkou část výdajů.

Kde se to nejčastěji zvrtne

První chybou je uvařit příliš mnoho druhů naráz. Druhou je vařit jídla, která si člověk nedá rád ani čerstvá. Třetí je zapomenout na svačiny, které se pak řeší narychlo mimo domov, přestože právě u nich funguje příprava dopředu nejlépe – přehled toho, co vydrží v tašce bez ledničky, se vyplatí projít společně s plánem obědů.

Začněte jedním jídlem na dva dny. Uvařte v neděli něco, co máte rádi, a sledujte, jestli vám v úterý ještě chutná. Podle toho se pozná, jestli vám vyhovuje vaření dopředu, nebo spíš příprava surovin.

Zdroje

• Zásady správné hygienické praxe při skladování potravin, Státní zemědělská a potravinářská inspekce
• Bezpečnost potravin v domácnosti, Ministerstvo zemědělství ČR
• Five keys to safer food, Světová zdravotnická organizace
• Nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin