Únava očí při práci s monitorem a co s ní

Pálení očí a rozmazané vidění na konci pracovního dne nezpůsobuje monitor sám o sobě. Způsobuje to kombinace tří věcí: dlouhého zaostření na stejnou vzdálenost, sníženého mrkání a nevhodného osvětlení.

Proč u obrazovky méně mrkáme

Při soustředěné práci klesá frekvence mrkání zhruba na polovinu. Slzný film se přestane obnovovat, povrch oka vysychá a objeví se pálení, řezání a paradoxně i slzení, kterým se oko brání.

Suchý vzduch v klimatizovaných nebo přetopených místnostech situaci zhoršuje a podepisuje se i na kůži, jak popisuje text o tom, jak pečovat o pokožku v zimě. Proto bývají potíže výraznější v zimě a v kancelářích s klimatizací.

Pravidlo přestávek

Osvědčeným doporučením je každých dvacet minut podívat se na dvacet vteřin do dálky, zhruba šest metrů. Uvolní se tím zaostřovací sval, který jinak drží po celou dobu napětí.

Delší přestávka od obrazovky se doporučuje zhruba po hodině. U práce se zobrazovacími jednotkami má zaměstnavatel povinnost práci organizovat tak, aby se přerušovala přestávkami nebo změnou činnosti.

Nastavení pracovního místa

Monitor patří zhruba na délku natažené paže od očí a jeho horní okraj do úrovně očí nebo mírně níž. Pohled shora dolů znamená, že je oko méně otevřené a povrch méně vysychá.

Jas obrazovky se má blížit jasu okolí. Svítící displej v potemnělé místnosti unavuje, stejně jako matný obraz proti oknu. Nejhorší kombinací je svítící obrazovka umístěná přímo proti oknu.

Kdy je na vině zrak, ne monitor

Po čtyřicátém roce se u většiny lidí zhoršuje schopnost zaostřit na blízko. Práce na počítači pak vyžaduje jinou korekci než čtení, protože monitor je ve střední vzdálenosti. Brýle na čtení bývají pro tuhle vzdálenost příliš silné.

Pokud potíže přetrvávají i po úpravě pracovního místa a přestávek, patří k očnímu lékaři nebo optometristovi. Zaměstnavatel je u práce se zobrazovacími jednotkami povinen zajistit vyšetření zraku v souvislosti s touto prací.

Suché oko a kapky

Umělé slzy bez konzervantů mohou přinést úlevu, hlavně v klimatizovaném prostředí. Kapky slibující rychlé odčervenání očí se pro dlouhodobé používání nehodí, protože stahují cévy a po vysazení může zarudnutí zesílit.

Pomáhá i vlhčení vzduchu, pravidelné větrání a dostatek tekutin, jehož rámec popisuje text o tom, kolik tekutin za den stačí.

U dětí a dospívajících se v posledních letech sleduje nárůst krátkozrakosti, který bývá dáván do souvislosti s dlouhou prací na blízko a s malým množstvím času stráveného venku. Doporučení proto zdůrazňují pobyt na denním světle, který má na vývoj oka příznivý vliv.

Pro dospělé z toho plyne podobná rada jako pro přestávky: pravidelně střídat vzdálenost pohledu a pokud možno se během dne dostat ven. Práce u okna s výhledem do dálky je v tomto ohledu výhodnější než místo uprostřed otevřené kanceláře.

Kdy nečekat

K lékaři bez odkladu patří náhlé zhoršení vidění, výpadek části zorného pole, záblesky, plovoucí zákaly, které se náhle rozmnožily, bolest oka, výrazné zarudnutí jednoho oka nebo dvojité vidění. Tyhle příznaky nesouvisejí s únavou z obrazovky.

Nastavte si zítra upomínku každých dvacet minut a při každé se jen podívejte z okna. Nic dalšího neměňte. Pokud potíže poleví, znáte příčinu, a pokud ne, je čas objednat se na vyšetření zraku.

Zdroje

• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
• Směrnice Rady 90/270/EHS o práci se zobrazovacími jednotkami
• Ergonomie práce s počítačem, Státní zdravotní ústav
• Doporučené postupy u syndromu suchého oka, Česká oftalmologická společnost ČLS JEP