Měření krevního tlaku doma a časté chyby

Tlakoměr doma má smysl jen tehdy, když se měří za stále stejných podmínek. Jedna hodnota naměřená po výstupu do schodů s manžetou přes rukáv neříká nic a může vést buď ke zbytečné obavě, nebo k falešnému klidu.

Jak měřit správně

Před měřením je potřeba pět minut klidného sezení. Nohy na zemi, záda opřená, ruka podepřená ve výšce srdce. Manžeta na holé paži, spodní okraj zhruba dva centimetry nad loketní jamkou. Během měření se nemluví.

Půl hodiny předem se vynechává káva, cigareta a fyzická zátěž. Měří se dvakrát s minutovým odstupem a zapisuje se průměr obou hodnot, případně obě.

Kdy měřit

Pro posouzení se používá měření ráno před užitím léků a před snídaní, a večer před spaním. Sedm dní po sobě dává obrázek, ze kterého se dá vycházet. Jednorázové měření v okamžiku, kdy se člověk necítí dobře, je k tomuto účelu prakticky bezcenné.

Zápis patří k výsledkům, které lékař ocení. Průměr z domácího měření bývá spolehlivější než hodnota v ordinaci, kde část lidí reaguje zvýšením tlaku na samotné prostředí.

Nejčastější chyby

Chyba	Vliv na výsledek
Měření hned po příchodu	Nadhodnocení
Manžeta přes oblečení	Nepřesné, obvykle vyšší
Nepodepřená ruka	Vyšší hodnoty
Zkřížené nohy	Mírné zvýšení
Nevhodná velikost manžety	Zkreslení oběma směry

Velikost manžety bývá přehlížená nejčastěji. U silnější paže dává standardní manžeta vyšší hodnoty, než jaké odpovídají skutečnosti, a rozdíl může být znatelný.

Jaký přístroj vybrat

Doporučují se pažní tlakoměry, ne zápěstní. Zápěstní jsou citlivé na polohu ruky a chybují snáz. Přístroj by měl mít klinicky ověřenou přesnost, což bývá uvedeno v popisu, a manžetu odpovídající obvodu paže.

Přístroj se doporučuje jednou za dva roky zkontrolovat, případně porovnat s měřením v ordinaci.

Jak číst naměřené hodnoty

Za normální se u domácího měření považují hodnoty nižší než při měření v ordinaci, protože doma je člověk klidnější. Konkrétní hranice a jejich výklad patří lékaři, protože záleží na věku, dalších onemocněních a celkovém riziku.

Jedna vyšší hodnota není diagnóza. Vysoký krevní tlak se stanovuje z opakovaných měření v různých dnech, případně z čtyřiadvacetihodinového monitorování.

Vysoký krevní tlak dlouho nebolí a nijak se neprojevuje, což je hlavní důvod, proč zůstává u velké části lidí nezachycený. Zvýšené hodnoty přitom postupně zatěžují cévy, srdce, ledviny i oči, a rizika se sčítají po léta, aniž by člověk cokoli pocítil.

Právě proto má domácí měření smysl i u lidí, kterým nic není. Několik dnů měření jednou za rok stačí k tomu, aby se odchylka zachytila, a stojí to pouze čas.

Vliv životního stylu není zanedbatelný. Snížení příjmu soli, pravidelný pohyb, omezení alkoholu a snížení tělesné hmotnosti dokážou hodnoty ovlivnit měřitelně, u části lidí natolik, že se odloží nebo sníží potřeba léků. Rozhoduje ale dlouhodobost, ne týden snahy před kontrolou.

Kdy nečekat

Okamžitou lékařskou pomoc vyžaduje výrazně zvýšený tlak doprovázený bolestí na hrudi, dušností, poruchou řeči nebo hybnosti, silnou bolestí hlavy nebo poruchou vidění. Tady se neměří znovu, ale volá se zdravotnická záchranná služba.

Bez těchto příznaků platí, že opakovaně zvýšené hodnoty patří k praktickému lékaři při běžné návštěvě, ideálně s týdenním záznamem v ruce. Co všechno prohlídka obnáší, shrnuje text o tom, jak probíhá preventivní prohlídka, a souvislosti s dalšími odběry popisuje článek o tom, co se dá vyčíst z krevního obrazu.

Zdroje

• Doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze, Česká společnost pro hypertenzi
• Doporučené postupy v preventivní kardiologii, Česká kardiologická společnost
• Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách
• Guideline for the pharmacological treatment of hypertension, Světová zdravotnická organizace