Preventivní prohlídka u praktického lékaře krok za krokem

Preventivní prohlídka není totéž co návštěva kvůli potížím. Má daný obsah, hradí ji zdravotní pojišťovna a jejím smyslem je zachytit něco, o čem člověk zatím neví. Právě proto na ni chodí nejmíň ti, kterým by nejvíc pomohla.

Jak často na ni jít

U dospělých se preventivní prohlídka u praktického lékaře provádí jednou za dva roky. Součástí bývá i odběr krve, ovšem ne při každé prohlídce, protože některá vyšetření mají vlastní intervaly a věkové hranice. Termín se dá jednoduše ověřit v ordinaci nebo v aplikaci zdravotní pojišťovny.

Kdo lékaře dlouho nenavštívil, může přijít kdykoli. Prohlídka se nemusí objednávat přesně po dvou letech, ale odkládat ji o roky znamená ztratit hlavní přínos, kterým je záchyt změn v čase.

Co prohlídka obvykle zahrnuje

Rozhovor o obtížích, lécích, rodinné anamnéze a životním stylu. Měření krevního tlaku, hmotnosti a výšky. Poslech srdce a plic, pohmatové vyšetření břicha a uzlin, orientační vyšetření kůže. Kontrola očkování, hlavně proti tetanu.

Podle věku se přidávají další body: vyšetření EKG, orientační vyšetření zraku a sluchu ve vyšším věku, kontrola krevního cukru a tuků v krvi. Rozbor laboratorních výsledků rozebírá text o tom, co znamenají hodnoty v krevním obrazu.

Jak se připravit

Pokud je v plánu odběr krve, přichází se obvykle nalačno, tedy zhruba osm až dvanáct hodin bez jídla, s vodou povolenou. Ráno se nemá měnit užívání pravidelných léků bez porady s lékařem.

Vyplatí se přinést seznam užívaných léků a doplňků, výsledky vyšetření od jiných lékařů a informaci o závažných onemocněních v rodině. Právě rodinná anamnéza často rozhoduje o tom, jestli lékař doporučí něco navíc.

Na co se zeptat

Prohlídka je jedna z mála příležitostí, kdy je čas na otázky bez akutního problému. Smysl dává zeptat se na aktuální hodnotu krevního tlaku a co znamená, na výsledky odběrů a jejich vývoj oproti minule, na doporučená očkování podle věku a na to, které screeningové programy se právě týkají vás. Přehled nabízí text o tom, jaké screeningové programy pojišťovna hradí.

Užitečné je zmínit i věci, které se zdají nepodstatné: horší spánek, změnu hmotnosti, únavu, změnu na kůži nebo v trávení. Souvislosti vidí lékař, ne pacient.

Prohlídka se dá využít i k tomu, co se jinak odkládá roky. Kontrola znamének, dotaz na očkování proti klíšťové encefalitidě nebo přeočkování proti tetanu, posouzení užívaných doplňků stravy a jejich vzájemných vlivů. Praktický lékař je zároveň místem, odkud vedou doporučení k odborníkům.

Kdo lékaře mění nebo se stěhuje, měl by si vyžádat výpis ze zdravotnické dokumentace. Nový lékař pak nezačíná od nuly a nemusí opakovat vyšetření, která proběhla před půl rokem.

Co se často opomíjí

Krevní tlak naměřený v ordinaci bývá vyšší než doma, což může vést k nadhodnocení. Domácí měření dává lékaři přesnější obrázek a postup popisuje text o tom, jak měřit krevní tlak doma.

Druhou opomíjenou oblastí je zubní prevence, která má vlastní interval a s prohlídkou u praktika nesouvisí. Podrobnosti shrnuje text o tom, jak často chodit na prohlídku k zubaři.

Co dělat po prohlídce

Výsledky si vyžádejte a uschovejte, ideálně na jednom místě. Hodnota jednoho odběru řekne málo, vývoj v čase mnohem víc, a lékař nemusí mít starší výsledky od jiných pracovišť k dispozici.

Prvním krokem, který jde udělat dnes, je zavolat do ordinace a zeptat se, kdy jste byli naposledy na preventivní prohlídce. Odpověď na tuhle otázku obvykle rozhodne, jestli si máte objednat termín, nebo počkat.

Zdroje

• Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách
• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
• Doporučené postupy pro preventivní prohlídky, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP
• Prevence a screening, Ministerstvo zdravotnictví ČR