Imunita v zimních měsících a co ji skutečně ovlivňuje

Od října do března se lékárny plní přípravky slibujícími posílení imunity. Obranyschopnost přitom není nádrž, kterou lze dolít, ale soustava buněk a bariér, jejíž fungování ovlivňuje hlavně to, jak člověk žije po zbytek roku.

Proč se v zimě stůňe víc

Není to primárně chladem. Zásadní roli hraje to, že lidé tráví víc času uvnitř a blízko sebe, což usnadňuje přenos. Přidává se sušší vzduch v topné sezóně, který vysušuje sliznice a zhoršuje jejich schopnost zachytit viry.

Roli hraje i méně denního světla, kratší pobyt venku a nižší pohybová aktivita. Samotné prochladnutí nemoc nezpůsobí, ale u některých virů může jejich šíření usnadnit.

Co má doložený vliv

Spánek patří k nejlépe podloženým faktorům. Krátkodobý nedostatek prokazatelně zhoršuje obrannou reakci, včetně odpovědi na očkování. Kdo spí pravidelně méně než šest hodin, dělá pro svou obranyschopnost méně než ten, kdo užívá jakýkoli doplněk.

Druhým faktorem je pravidelný pohyb střední intenzity. Třetím pestrá strava s dostatkem bílkovin, zeleniny a vlákniny. Čtvrtým je nekouření, protože kouř poškozuje sliznice dýchacích cest. Pátým je zvládání dlouhodobé zátěže, protože trvalý stres obranné reakce oslabuje.

Kde se dá čekat přínos z doplňků

U vitaminu D má doplňování smysl tam, kde je jeho hladina nízká, což se v našich zeměpisných šířkách v zimě týká velké části populace. Podrobnosti rozebírá text o tom, jak řešit nedostatek vitaminu D.

U vitaminu C ukazují přehledy studií, že pravidelné užívání běžnou populaci před nachlazením nechrání, ale může mírně zkrátit jeho trvání. Zinek má u některých forem doložený vliv na délku nachlazení, pokud se začne užívat velmi brzy. Echinacea a další rostlinné přípravky mají výsledky nejednoznačné.

Doplněk nenahradí spánek ani stravu a vysoké dávky nejsou lepší. U některých látek, například u zinku nebo vitaminu A, může dlouhodobě vysoký příjem naopak škodit.

Očkování jako součást prevence

Očkování proti chřipce je určeno hlavně lidem ve vyšším věku, s chronickým onemocněním, těhotným a zdravotníkům, u části z nich je hrazené z veřejného pojištění. Očkovat se má ideálně na podzim, protože tvorba protilátek trvá zhruba dva týdny.

Rozdíl mezi chřipkou a běžným nachlazením popisuje text o tom, jak rozlišit nachlazení a chřipku.

Střevní mikrobiota se v souvislosti s obranyschopností zmiňuje často a její vliv je skutečný, jen se hůř převádí na konkrétní doporučení. Doložitelně jí prospívá pestrá strava s dostatkem vlákniny a fermentovaných potravin, tedy kysaného zelí, kefíru nebo jogurtu s živou kulturou.

Probiotické přípravky mají účinek závislý na konkrétním kmeni a na situaci, ve které se používají. Nejlépe doložené je jejich použití při průjmu po antibiotikách, ne jako plošná zimní prevence.

Jednoduchá opatření, která fungují

Mytí rukou zůstává nejúčinnějším jednotlivým opatřením proti přenosu respiračních i střevních infekcí. Přidává se větrání, které v uzavřených místnostech snižuje koncentraci virových částic, a vlhčení vzduchu v přetopených bytech.

Otužování má na obranyschopnost vliv, který se v pozorováních jeví jako mírně příznivý, ale postupovat se musí opatrně. Zásady shrnuje text o tom, jak začít s otužováním bezpečně.

Čím začít letos

Než koupíte cokoli v lékárně, zapište si týden, kolik spíte a kolikrát jste byli venku. U většiny lidí je právě v jednom z těchto dvou údajů větší rezerva než v jakémkoli přípravku. Na jaře pak přichází pro část lidí jiná zátěž dýchacích cest, na kterou se dá připravit dopředu – postup popisuje text o tom, jak zvládnout pylovou sezónu.

Zdroje

• Doporučení k očkování proti chřipce, Česká vakcinologická společnost ČLS JEP
• Infekce dýchacích cest a jejich prevence, Státní zdravotní ústav
• Referenční hodnoty pro příjem živin, Společnost pro výživu
• Zdravý spánek, Státní zdravotní ústav